Extra rychlý Richtěr

Z Wagnera už jsem se trochu vzpamatoval a zase padla kosa na kámen. Tentokrát u Čajkovského.

Jsem přítelem svižných interpretací. Jásám u Toscaniniho a usínám u Bernsteina. Ale stalo se: narazil jsem na nahrávku, která i na mě příliš rychlá.

Jde o úvod Čajkovského prvního klavírního koncertu s Richtěrem, Ančerlem a Českou filharmonií z roku 1954. Až jsem se skoro otřásl nad tou vojenskou rázností, která z toho čiší.

Ale jinak je to pěkná nahrávka, velmi vytříbená. A kdyby se vám nelíbila, nebojte se - velmi rychle skončí.