Prohlášení: S Lubošem Stehlíkem i s Pavlem Klusákem jsem se krátce setkal a celkem mile si s nimi chvilku popovídal. S Lubošem Stehlíkem jsem kdysi vedl drobný spor, v němž mi dal Pavel Klusák za pravdu (odkaz nezachycuje celý spor, jen jeho začátek).
~
V rubrice Harmonická pošta v zářijové Harmonii píše Pavel Klusák:
Vážená Harmonie,
šéfredaktor Luboš Stehlík mystifikuje čtenáře, když v úvodníku Harmonie (7/06) [správně má být 8/06, po] stroze odsuzuje MFF Karlovy Vary pro pomíjení hudby.
A pokračuje zdůvodněním, proč to není pravda: Festival má už čtyři roky sekci věnovanou hudbě ve filmu, ve filmech se objevil Arvo Pärt, Alan Lomax a další, letos to byla retrospektiva Matthewa Barneyho a v soutěži dokumentů letos vyhrál sekci stopáže 30+ hudební experiment.
Pak se do Harmonie obouvá (i mou oblíbenou frází) "pomíjím, že", že o karlovarských hudebních filmech nikdy nepsala, a pokračuje:
Festival investuje z vlastního rozhodnutí do hudebního programu příliš mnoho, než aby mohl tolerovat podobné zkreslování svého obrazu.
Na závěr píše, že tiskové zprávy o hudbě ve Varech Harmonie dostávala a že "chce věřit", že jde spíše o nepořádnost než o snahu o poškozování konkurence. Načež zakončuje odražením blížícího se útoku:
Od šéfredaktora vím, co mi nehodlá zapomenout: že jsem v tisku uvažoval nad slabinami časopisu, jehož přispěvovatelů si mnohdy vážím.
Za MFF Karlovy Vary
Pavel Klusák
Harmonii je novinářská etika šumafuk, takže odpovídá okamžitě, vzápětí. Šéfredaktor Luboš Stehlík filmový festival pochválí, zdůrazní, že jeho původní tvrzení je jen osobním názorem, který může být zkreslený, a směřuje do vtipnosti:
Proto Vaše napoleonské zvolání, že to nemůžete tolerovat, respektuji. Budu rád, když mi proto nenecháte useknout hlavu.
Pak tvrdí, že tiskové zprávy z festivalu Harmonie nedostává (je to jasné, ztrácejí se na poště) a že "reportáže neuveřejňuje z důvodů, které bohužel neovlivní". Což si vykládám jako klasické Stehlíkovo povzdechnutí, že nejsou ni peníze, ni lidé.
A pak se kouzelně rozjede:
Kupodivu o slabinách Harmonie dobře vím i já a kritika mi nevadí. Naopak mi velmi vadí vaše někdejší ubohé plivnutí, že jsem antisemita. Jestli bylo něco "podpásového", tak toho. Nebylo to hodno Vaší novinářské úrovně.
A pak už jenom posměšně upozorňuje na to, že redakce Harmonie sídlí v Libni.
Polemika se mi jeví zajímavou z několika důvodů. Klusák a Stehlík proti sobě evidentně něco mají. Klusák se snaží argumentovat, leč ke konci uklouzne do nesmyslů o konkurenci. Stehlík už ani neargumentuje a rovnou vše ironicky smetává; navíc vytahuje jakousi starou křivdu ("někdejší ubohé plivnutí"), o které nic nevím (a pochybuji, že o ní věděla většina čtenářů Harmonie), a která je hlavně úplně mimo téma (ale jak se pěkně hodí, že). Zábavné je také jediné "vaše" s malým v, týkající se právě toho plivnutí. (Jinak třikrát s velkým V.) Překlep až freudovský, řekl bych.
A konečně je mi pozoruhodné, že všechno toto vzniklo na základě jediné větičky v toku textu o karlovarském festivalu, z jediné větičky, která byla dokonce jen vsuvkou v závorkách:
(Hudební rozměr filmů je natolik pro pořadatele nezajímavý, že často skladatele ani festivalový katalog neuvádí.)
A tahle věta byla napsána jen proto, že se Luboši Stehlíkovi líbila hudba k filmu Rok v mém životě a v katalogu nebylo napsáno, kdo ji složil.
Přitom stačilo tak málo. Nebýt tak zapšklý a místo toho napsat:
Škoda, že festivalový katalog neuvádí i skladatele.
Jaké malichernosti vládnou našim životům!
