Je to líbivé, vlastně nevážné, chytlavé, a přesto netriviální.
A navíc jsem tím začínal já - a nijak mi to neublížilo.
Formu doporučuji symfonickou, tedy co nejmohutnější, hlasitou, a tempo rychlé. Na lyrická larga a smyčcové kvartety je vždycky dost času.
Začínat něčím před romantismem nemá cenu. Je to příliš mechanické, strohé, umělé. Nevěřím, že Beethovena není možné pochopit bez Mozarta, i když podobné názory zastávám u děl mladších.
Dokonce si myslím, že je možné ocenit neoklasicismus bez studia klasicismu. Nanejvýš se člověk tolikrát nezasměje.
Tak tedy Felix Mendelssohn-Bartholdy, třetí či čtvrtá symfonie. Pak se vrátit k Beethovenovi, který teď prožívá boom - časopis Gramophone jej má na titulce v obleku, prý Bono 19. století, jen ty brýle chybí. A Beethovenovy symfonie se teď natáčí snad všude, zkuste Haitinka s LSO nebo Vänskäeho s Minnesotským orchestrem.
To i to možno stáhnout za pakatel či zadarmo na emusic.com. A ještě lepší než cédéčko je jít na koncert. V Praze ale do Vánoc Mendelssohna ani Beethovena neseženete (já ho nenašel), tak aspoň tip na malý výlet: Beethovenovy symfonie hraje v Théâtre des Champs-Élysées Orchestr 18. století s Fransem Brüggenem. Začínají 1. prosince a když se zdržíte čtyři dny, můžete si jich poslechnout všech devět.
ReplyDeletePodle mého názoru na záčátek není špatný Vivaldi nebo možná i Verdi. Popřípadě Tchajkovsky, ale rozhodně nedoporučuji Mozarta, protože ten je tak profláklý, že to člověka spíš odradí:)))) Ale pokud chce člověk skočit rovnýma nohama do hluboké vody, Wagner je na tohle víc než vhodný:))))
ReplyDeleteja si pro zacatek zvolil libive, inteligentni a chytlave tony mistra Pachelbela, ale souhlasim z havranim muzem, ze vivaldi je pro zacatek pomerne solidni kompromis mezi libivosti ci jednoduchosti a kvalitou
ReplyDeleteJá myslím, že se to takhle obecně nedá říct. Každý je jiný a každý jde jinou cestou. Já třeba začínal na Bartókovi a třeba Mendelssohn by mě asi odradil.
ReplyDeleteJá začínal na Gershwinovi, Orffovi a Vivaldim; jako pokračování bych volil 5. Čajkovského, 7. Beethovenovu, 1. Mahlerovu, (5. Šostakovičovu)...
ReplyDeleterozhodně Dvořák....
ReplyDeleteMě bavila hodně moderna, počínaje hlavně Šostakovičem. Jsem z hudebnické rodiny, tak jsem preferoval změnu :-) od těch starších...
ReplyDeleteAni si nepamatuju, co bylo úplně nejprvnější z klasiky, co jsem slyšela, ale myslím, že to začalo Mozartem :-)! Co se týče opery, jejíž jsem obrovský fanda, začala jsem Carmen, po asi pěti letech následovala Traviata a pak už se to se mnou vezlo dost rychle.
Beethoven mi přijde moc těžký na začátek, já hlasuji pro Vivaldiho, nebo Mozarta. Rozhodně, pokud není jedinec příliš odvážný, nedoporučuji začínat moderními skladbami! :-)