Máme teprve půlku února, ale koncert roku už je tady - přijede Gardiner, hvězda mezi hvězdami.
Gardinera jsem poprvé slyšel v roce 1999 ve švýcarském Montreux. Hrál právě Eroicu, se svým Orchestre révolutionnaire et romantique, a bylo to magické od prvního akordu až po finále. Přijel jsem tehdy do Montreux vychytrale už dopoledne, zkamarádil se trochu s ředitelem orchestru, a ten mě pak pustil do zákulisí, kde jsem si mohl na chvilku půjčit Gardinerovu taktovku (no jistě, měl lepší než já, ale brzy jsem se polepšil).
Tu proslulou Osudovou v Praze, kdy někdo z žesťů zapomněl svůj nástup, jsem sice prošvihl, ale nechyběl jsem na Berliozových Letních nocích (s vynikající Finkovou), kde mi učarovala Dvořákova Polednice, a dorazil jsem i do Salcburku na Jenůfu. A teď tedy opět v Praze, opět Eroica - a já už tuhle noc nespal, natož noc před koncertem!
Mullová bude samozřejmě taky fantastická - a navíc si s Gardinerem bezvadně rozumí (Beethovenův a Mendelssohnův houslový koncert s Gardinerem a ORR vydal Philips).
Lístky na čtvrtek už asi neseženete (teď jsem se koukal, zbývá jeden poslední), na pátečním opakování je asi ještě dvacet míst volných. Jestli aspoň trochu můžete Beethovena, neměli byste chybět.
No comments:
Post a Comment