Kdy napsal Kryl Bratříčka?

Karel Kryl tvrdí, že 21. srpna 1968, spolu s Bratry (Tak vás tu máme). Ale tak jednoznačné to není. (aktualizováno)


Kryl v Půlkacíři, rozhovorech s Milošem Čermákem, říká:
Druhý den (myšleno 21. srpna 1968) jsem z té načaté, nedokončené dovolené
odjel vlakem Kojetín-Ostrava. Země už byla obsazená. byli tam Poláci ze
severu. Díval jsem se na ty železné maringotky... a nejdřív jsem napsal
Bratry z Krve kainovy..., balšoje spasíbo, braťja zachvátčiki, dojel
jsem do Nového Jičína cestou jsem napsal Bratříčka.

Pak je
tu ještě Hutkovo svědectví, jak jel Kryl v tom vlaku s ním (to jsem zatím nenašel), a jak mu
Hutka řekl, že je Bratříček sračka (kniha Pravděpodobné vzdálenosti):

... já mu řekl: Karle, to se nestydíš za takovou sračku? A on začal
křičet něco o hippies, o květinách ve vlasech a podobné pitomosti. Mně
ta písnička připadala zbytečně melancholická, taková nějaká hloupě
komerční. Téma okupace se mi zdálo mnohem závažnější a hlubší. Chtěl
jsem o tom napsat velkou filozofickou píseň, ale to se mi nepodařilo.
Takže: já jsem sice ke Krylovi kritický, ale on tehdy písničky psal a
já ne.


Jaroslav Hutka a Karel Kryl se - řekněme - zrovna
nemilovali, a že by autor Pasážové revolty křičel něco o květinách ve
vlasech, to se mi zdá až nepravděpodobné. To spíš právě v Hutkovi bych
viděl hipísáka.

Lze Krylovi jeho vzpomínku věřit? Michal Huvar v encyklopedii Kryl o písni píše:

Všeobecné
mínění o tom, že vznikla v srpnu 1968, vážně zpochybňuje Jaroslav
"Kobra" Kučera, vedle Kryla někdejší člen teplického Divadélka na
zámku, respektive Divadélka pro známý: "... jedním jsme si ... jisti.
Že textappeal K + K + K měl v 67. roce reprízu... Nu a tady jsme
všichni slyšeli poprvé Bratčířka. Když jsem to v Lucerně v roce 1990
Kájovi říkal, pokyvoval hlavou. Ale
ty jsi na Svobodné Evropě tvrdil, že jsi ho složil ve vlaku při
okupaci. proč nechceš připustit, že jsi vizionář, teď bys z toho mohl
mít živnost,
říkal jsem vážně humorně. Je to možný, ale nech to tak, odvětil..." (... and you, 4, 1997, únor.)

Krylovo
"zatajení", pokud k němu opravdu došlo, mohlo mít svou lákavou příčinu
v jeho náhlé a nevídané popularitě. Autorova volba nepřiznat pravdu -
opakuji: pokud k ní došlo - však v horizontu budoucí pozice autora se
schopností "vidět" i to, co se teprve stane, mu spíše ublížila. V tomto
čase, kdy ještě nemáme prozkoumán jeho rozsáhlý zvukový archiv, víme
jedno: jako neexistuje důkaz o dataci písně k roku 1968 (Hutkovo
plácnutí, že je ve vlaku zrovna ve chvíli, kdy Kryl tam písničku
Bratčířku, zavírej vrátka dokončoval, nelze brát vážně), není ani důvod
nevěřit tvrzení Kučerovu.

Že si Kryl nepamatuje vše přesně, to se dokázat dá, ostatně právě data o teplickém Divadélku se mu - jak Huvar ukazuje - pletou.

Huvarova
kniha, která "vědeckou metodou sběru materiálů odhaluje mýty, omyly a
scestná tvrzení" se snaží o "dovysvětlení řady omylů, mystifikací, ba
lží, které kolem Kryla nadělali novináři a hudební publicisté svou
začasto až neuvěřitelně lajdáckou a povrchní prací". Diskuse kolem
datace Bratříčka je z těch mystifikací asi nejdůležitější, ve zbytku
knížky Huvar - povětšinou a bohužel - nadává na Jiřího Černého a
omlacuje mu o hlavu vše, co o Krylovi kdy napsal, včetně chybějících
větných čárek. Škoda, že i ve třetím, rozšířeném vydání Huvar neopravil Kučerovo křestní jméno na správné Josef.

Paměť holt slábne. I ten Černý předkládá celkem
šest verzí toho, jak spolu s Krylem sestavil jeho první elpíčko. Kryl
sám přidává sedmou: "Vyšla tehdy má první deska, na jejíž sestavení
jsem neměl vliv..."

Tak si tedy vyberte. Já věřím tomu, že
Bratříček je starší. Narážky na Rusy nejsou prvoplánové jako v
Bratrech, přes mnohá opakování slov a typický slovník se mi příčí
představa, že by v jedné cestě vlakem použil slova bratr a bratříček v
tak odlišných souvislostech, a konečně - tím vizionářem Kryl opravdu
byl. Jeřabiny totiž zcela jistě vznikly už v šedesátém sedmém:

Na břehu řeky roste tráva ostřice
Prý přišli včas však vtrhli jako vichřice
Nad tichou zemí
vrčí netopýři
a národ němý
tlučou oficíři

Souvisí:
Záhada Krylova Bratříčka
Pomožme si při pátrání! (rozhovor s Janem Krylem)
Případ se vyjasňuje (rozhovor s Jiřím Černým)
Karle, odpočívej v pokoji (rozhovor s Vojtěchem Klimtem)

7 comments:



  1. mč by se možná pozastavil nad tím <i>Jaroslavem</i> Kobrou...

    ReplyDelete


  2. Vynikající postřeh! Hned jsem aktualizoval.

    ReplyDelete


  3. Ten Huvar udal Rejžka v komunistickém tisku, že pozval na podium v Lipnici Václava Havla.

    ReplyDelete


  4. Jeřabiny sice existovaly už dřív, ale s jiným textem. Tenhle známý text vznikl až po okupaci někde u ohně na čundru, kde se zrovna Kryl vyskytoval, když sem vtrhla vojska VS.

    ReplyDelete


  5. Luboš: To je pro mě úplná novinka, lze to zazdrojovat?

    ReplyDelete


  6. PO: Už přesně nevím v jaké knížce jsem to četl, ale pamatuju si, že tam byl i původní text. Tady je to také zmíněné:
    http://home.tiscali.cz/cz010955/zivot02.htm

    ReplyDelete