Nemám čas - stahuju hudbu

Poslední dva měsíce jsem na Gramec nic nenapsal. Ale během té doby jsem si stáhl spoustu výborné muziky.

Přihlásil jsem se totiž na eMusic. Nejdřív vám nabídnou 25 až 100 (podle toho, jak jste šikovní) skladeb ke stažení zdarma, a pak platíte paušálně, já si vybral nejnižší paušál: 40 skladeb za 13 euro měsíčně (dneska už to stojí trochu víc). Skladba, to je jeden track na cédéčku, jedna písnička, jedna věta symfonie. Takže řekněme jedna symfonie za euro tricet, nic jiného jsem snad ani nestahoval.

Pořídil jsem si tedy v mp3/128 nový komplet Beethovenových symfonií (Haitink, LSO) plus nějaké vybrané s Vanskem a Minnesotským orchestrem, vše velmi podařené. Taky Mahlerovy symfonie (Tilson Thomas, SFSO - v květnu bude v Praze, už máte lístky?), tam ještě chybí osmá. A Brahmsovy symfonie (Alsopová, LPO), tam zase chybí čtvrtá. A ještě pár různých věcí, převážně na LSO Live či na Naxosu (Glass).

Včera jsem svůj účet na eMusic zrušil. Nevím už, co bych stahoval. Už takhle je toho moc, mám nasysleno, toho Glasse jsem ještě neslyšel, Rileyho jen půlku.

Co mám proti digitálním skladbám, se nezměnilo. (Teď jsem chtěl dát odkaz na svůj starší článek o fragmentaci hudby, ale zdá se mi, jako bych si jej napsal jen v hlavě, tak tedy promiňte.) Zvesela si mezi nimi přeskakuju, nedoposlechnu, a už klikám na další, to si pustím jen od půlky, prostě zvěrstvo lačnosti.

Jenže za ty ceny cédéček v obchodě bych si Haitinka ani Tilsona Thomase nepořídil; nikdy bych je neslyšel.

Můžu doporučit eMusic? Nevím. Jistě je to levné, zvlášť na ty symfonie. Ale nutí vás to stahovat (nevyčerpaný limit se nepřevádí do dalšího měsíce). Je pěkné, že jednou stažené nahrávky si můžete zdarma stahovat opakovaně - sesype-li se vám disk apod., obnovíte svůj mp3 adresář snadno. Jenže to vás zároveň nutí stále platit. Jak si smažete konto, máte utrum. Prostě výborný obchodní model - jenom už jaksi nemám co stahovat.