Když se jede do San Francisca jen se dvěma kuframa, tak je jasné, že toho není možné brát s sebou moc. Takže jenom ty nejdůležitější věci.
Bez Adamsovy On The Transmigrations Of Souls by mě asi hned na letišti poslali zpátky, to je jasné. Od Bacha stačí Goldbergovské variace (Gould be dvou verzích pro dvě různé nálady) a suity pro sólové violoncello (po dlouhém vybírání Isserlis). Bartók od Alsopové, Beethoven je zastoupen komplet symfoniemi (Gardiner nerezaví), klavírními koncerty (nový Goode; neznáte-li, vyzkoušejte) a pár klavírních sonát (všechny se nevešly). Berlioz: Romeo a Julie od Davise (vlastně ani nevím proč), Fantastická symfonie od Gardinera, stejně jako Brahmsovy symfonie (čtvrtá ještě nevyšla). Pár Maďarských tanců od Karajana (mám to cédéčko už hodně dlouho, a tak nějak ho mám rád), klavírní koncert s Buchbinderem a Harnoncourtem (dokud jsem neslyšel tuhle nahrávku, tak se mi ten koncert moc nelíbil). Čajkovskij od Judda (víme proč), Doratiho (skutečná děla), Karajana, Bernsteina a Gergieva (tuhle Pikovou dámu jsem si kdysi pouštěl třikrát denně), Dvořák od Harnoncourta (tu Polednici ještě na nahrávce nikdo netrumfnul), Talicha a Hrůši.
Od Debussyho jen Preludia, Gershwin, Górecki, Honegger, Holst, Chopin, Liszt jen stručně. Mackerrasův výtah z Janáčka, plus smyčcové kvartety od Haasovců (kdo nemá, kupuje ještě dnes!). S Mahlerem to bylo hodně obtížné: 1 Solti, 2 Boulez, 4 Bernstein, 6 Gergiev; to je na dlouhé vysvětlování. Martinů/Ančerl, Mendelssohn/Maag (samozřejmě). Mozart jen Gardiner, s výjimkou pár klavírních sonát (Richtěr). Prokofjev/Gergiev, Rachmaninov/Volodos. Schubert jen vokální (Singphoniker, Monteverdi Choir, Wunderlich, ale můžu si to pouštět, jen když nikdo není doma), Schumannovy kompletní symfonie zase Gardiner.
Mou vlast vyhrál Krombholc (no vážně, zkuste ho), Smetanovy kvartety Škampovci. Bernsteinův Stravinskij jen proto, že má komplet na dvojcédéčku. Suk s Neumannem (Asrael, kdyby bylo smutno) a Netopilem. Cluytens kvůli Šostakovičovi za klavírem, jeho dvě symfonie od Ančerla (což může znít překvapivě). Verdi/Gardiner, Wagner/Böhm, a pak už jenom mé oblíbené interpretské kompilace: von Otter, Netrebko, Josefowicz, Janowitz, Hampson, Kožená, jedno vánoční album a krabičky mladého Bernsteina a Maazela, které doplňují případný chybějící základní materiál (jako třeba Dvořákovu Devátou).
Za rok v San Franciscu jsem se ke všemu ani nedostal: Tristan a Isolda, Don Giovanni, Romeo a Julie, Britten, Bruckner, Suk. Ale jinak to byl vydařený výběr, řekl bych.
ReplyDeleteDíky za tipy!
A když už tu jsem, tak se taky podělím o trochu té moudrosti: Mahler od Gielena.
A pak taky očividná poznámka, že když si člověk před cestou na pustý ostrov naripuje cédéčka do FLACu a naskenuje obaly, nemusí před cestou tak přebírat.