Cornelius Cardew se narodil v roce 1936. Spolu s o rok mladším Davidem Bedfordem patří mezi hlavní reprezentanty anglické avantgardy v 60. letech 20. století.
Jeho Velké učení (The Great Learning) z roku 1969 je inspirováno první kapitolou Konfuciova Velkého učení. Tato poloimprovizační kompozice pro neomezený počet hudebníků a zpěváků má sedm částí ("paragrafů") a trvá asi sedm hodin. Nebývá ale hrána celá. Vlastně nebývá hrána vůbec.
V Paragrafu 2 vystupují zpěváci a bubeníci. Bubeníci představují vodopád a zpěváci budhisty, kteří si pod vodopádem procvičují zpěv. Vodopád nemůže být přehlušen, ale je inspirací pro sílu a čistotu hlasu.
Hlasy bojují prohranou bitvu s bubny. Po více než hodině hlasy umdlévají a mizí, rytmus bubnů se pak semkne a stabilizuje. Hlasy prohrály, selhaly, ale je to očisťující selhání.
"Selhání existuje v kontextu cílů. Příroda nemá cíle, a nemůže tedy selhávat. Lidé mají cíle, a proto selhávají," říká Cardew.
Velké učení je částečně improvizační skladba, dotvořená vždy při svém provedení. Nahrána byla pouze zkrácená verze Paragrafu 2 a Paragrafu 7.
Cardew zemřel v roce 1981.
Poslechněte si: Cornelius Cardew: Velké učení, Paragraf_2 (ukázky ze zkrácené verze, mp3, 3:30 min, 1,6 MB)
No comments:
Post a Comment